Jste 48521 návštěvník.




Rozhovor Dana Vodičky s Jonášem (vyšel v Yachting Revue č.6/2005)
Zde původní nezkrácená verze:

1-Začal jsi u nás vyrábět katamarany. To nejsou zrovna lodě, ve kterých by zde byla nějaká tradice. Jen těžko ti s tím mohl někdo pomoci. Jak jsi se k tomu dostal?

Jednou odpoledne ve druháku na gymplu ve třetí lavici u okna jsem se vsadil se spolužákem Melounem o sto korun, že přepluju Atlantik na vlastní lodi. Vzpomněl jsem si na to ve čtvrťáku na vysoký a se spolužákem Králem jsme se rozhodli postavit takovou loď, aby byla dost velká na oceán, aby byla dost rychlá, aby se dala bez problémů dovézt k moři a aby se dala snadno amatérsky postavit. Tato kritéria splňoval jen katamarán, tak jsme o prázdninách a víkendech ve stodole postavili katamarán. Jinak k námořnímu jachtingu mě dovedlo rodinné prostředí, neboť otec již od sedmdesátých let stavěl kajutovky a jezdili jsme celá rodina na moře. A tu stovku jsem teda nakonec vyhrál.

2-Předpokládám, že jsi jezdil na mnoha lodních třídách, bylo mezi nimi i Tornádo?

No, jezdil jsem na Optimistu a pak na Tornádu. Díky zážitkům z Tornáda jsem propadl katamaránům, protože tak fantastický rychlosti a akceleraci se na jiný okruhovce ani nepřiblížíte. A proč by se měl člověk hrabat na nějakých neckách, když vynalezli katamarán, že? Kdo to nezkusí, nikdy to nepochopí.

3- Kde sbíráš zkušenosti, nevím o tom, že v tomto oboru by bylo možné u nás nalézt někoho, kdo by ti poradil.

Zkušenosti sbírám stavbou a plavbou na vlastních lodích, plavbou na cizích lodích, hlavně ve Francii a Anglii, kde mám mezi vícetrupými jachtaři a konstruktéry řadu známých, a pak v literatuře a na internetu, kde je obrovské množství informací o katamaránech. Od začátku našeho zájmu o katamarány si děláme databázi všech modelů, které jsme kde viděli, zkoušeli, nebo se účastnili stavby a do současnosti máme, myslím, pěkný přehled různých vícetrupek, co se kde po světě vyskytují, od hrůzných oblud až po nádherné závodní stroje.

4- Z jakého materiálu své lodě stavíte nyní, vím, že jste začínali se dřevem?

Stavíme pořád z překližky, protože pro konstrukci turistické lodě je to stále jeden z ideálních materiálů: je dostatečně pevná, relativně lehká, snadno dostupná, levná, pohledově zajímavá a snadno se zpracovává. Jsou však materiály, které se k určitému účelu hodí líp než překližka a to jsou např. sendvičové lamináty. Nejnovější model Essence 10 se tedy staví z airexového sendviče, což je tvrdá PVC pěna z obou stran olaminovaná skelnými vlákny. Tento materiál je podstatně lehčí a pevnější, ale také dražší než překližka. Používáme ho hlavně kvůli úspoře hmotnosti, což je důležité nejenom pro rychlost, ale také kvůli transportu. Tak můžeme postavit pohodlnou desetimetrovou loď, která váží jen 1700 kg a nepotřebujeme k transportu náklaďák

5-Katamarany jsou na světě stále v menšině, i když již dlouho všichni vědí, že mají řadu výhod. Čím to je, proč lidé stále ještě nenašli cestu k těmto rychlým lodím?

Lidi jsou konzervativní. Myslím, že nejvíc se bojí převrácení katamaránu, který když se cvakne, tak se sám nenarovná. Statistiky ale jasně mluví o minimálním počtu převrácených katamaránů ve srovnání s převrácenými jednotrupkami, které skončily často tragicky. Navíc když se převrátí katamarán, tak pokud je dobře konstruován, zůstane plavat na hladině i když je úplně zatopen vodou na rozdíl od klasické jachty, kterou táhne ke dnu balast. Důkazem toho je, že u některých katů není vyžadován záchranný ostrůvek v kategorii 3 při certifikaci podle francouzských předpisů, což se dokazuje praktickým testem. Nedůvěru ke katamaránům bych přirovnal ke strachu z cestování letadlem.

6- Vyrábíte pouze katamarany cestovní, tedy s pohodlím pro posádku, nebo máte v nabídce i něco ostřejšího pro sportovněji naladěné jachtaře.

Máme rozdělaný projekt téměř jedenáctimetrového katu, který by měl být takovým naším ferrari, posuďte sami: hmotnost 1400 Kg, základní oplachtění 65 m2, genakr 80 m2, šířka vodorysky plováku 65 cm…Loď má pracovní název EOME, což je zkratka Eater Of Miles in Ease (pohodový žrout mil).

7- Na všech sportovních vícetrupých lodích, snad jen s výjimkou Fossettova katamaranu Cheyenne, jsou použity natáčecí stěžně tzv. Wingmast. Používáte je u svých lodí také?

Natáčecí stěžeň je řešení nejen pro závodní speciály, kromě většího výkonu oplachtění poskytuje i praktické výhody: Velké celospírové hlavní plachty se snáze vytahují a refují, protože si člověk může stěžeň natočit přesně proti větru a nemusí natáčet celou loď, což je zvláště v případě potřeby rychle narefovat výhoda opravdu velká. V bouřlivých podmínkách se dá natáčecí stěžeň nastavit tak, že slouží buď jako bouřková plachta, nebo naopak značně snížit odpor takeláže. Ovšem klasické wingmasts, tzn. stěžně velkého profilu jako křídlo se na turistických katamaránech nepoužívají. Konzervativní jednotrupáři opět mají k natáčecím stěžňům nedůvěru, protože jim připadá, že když něco není pevně přikované k palubě, tak to nemůže držet. No, komu upadl stěžeň v posledním největším závodě kolem planety? Právě Cheyennovi, který ho jako jediný natáčecí neměl.

8- Při natáčení stěžně však musí dělat neplechu lana, která vedou z vnitřku na stopery, výtahy, refy atd. Je v tom nějaký háček, nebo se lana poddají jen díky pružnosti?

Lana, např. výtahy se buď zakončují přes vinšnu na stoperech přímo na stěžni, nebo pokud jsou vedena dál na loď, tak obvykle procházejí patou stěžně co nejblíže ose otáčení, takže žádnou neplechu nečiní.

9- Konstrukce lodi není nic snadného, spousta výpočtů a spousta znalostí. Kdo vaše lodě navrhuje?

Lodě si navrhujeme sami podle vlastních představ a zkušeností, základní výpočty jako výtlak, stabilitu, rychlost atd. taky a všechny ostatní, hlavně pevnostní výpočty si objednáváme u profesionálních lodních architektů v zahraničí.

11- Na katamarany se hodí karbonové stěžně, počítáte i s touto alternativou?

Samozřejmně, karbonové natáčecí stěžně, to je veliká krása hlavně kvůli jejich vynikajícím vlastnostem jako lehkost a pevnost. Zatím mají jednu zásadní nevýhodu a tou je cena, která však stále klesá, takže se "černé roury"stávajídostupné i pro nezávodní lodě. Pro naše stávající modely vyvíjí karbonové alternativy stěžňů Ondra Uher z Compotechu.

12- Počítáte na vašich lodích se zabudovaným motorem, nebo s motory přívěsnými?

My jsme založením víc jachtaři než motoráři, takže upřednostňujeme lehké přívěsné motory, ale u katamaránů nad 10 m je počítáno i s možností zabudovaných motorů, podle preferencí zákazníka.

13- Jaké jsou výhody přívěsného motoru?

"Autbord" je vždycky podstatně lehčí, podstatně levnější, když se roznemůže, tak ho prostě vezmu a odnesu do opravyanemusím kolem něj lézt po kolenou, nemusím nikdy kvůli hřídeli či šroubu vytahovat loď z vody, nebo se pod ní např. ve studené špinavé vodě potápět, můžu si hned půjčit jiný a jet dál, můžu jej okamžitě vyměnit za slabší či silnější, nikdy mi do lodi kvůli motoru nepoteče, nesmrdí, nerachotí a nezabírá místo v kajutě, za plavby pod plachtami nebrzdí a nehrozí mu zranění, protože je vytažen z vody.

14- Plul jsi na jednom ze svých katamaranů z Evropy přes Atlantický oceán. O jakou loď šlo, jak cesta probíhala a jak se vaše loď osvědčila?

Byl to náš první námořní katamarán, nejdřív jsme se na něm naučili plachtit v Normandii, Bretani a Anglii, pak jsme projeli Biskaj dolů a zas nahoru, potom jsme se přesunuli kanálem do Středozemního moře, kde jsme si v říjnu a listopadu užili opravdu ostrých mistrálů od Lvího zálivu až po Janov. Přes Atlantik jsme pluli klasickou cestou z Gibraltaru přes Kanáry a Kapverdy do Karibiku. Loď byla devítimetrový sportovní překližkový katamarán, velice jednoduchý s kajutami pouze v trupech a trampolínou mezi. Přestože jsme v Bretani, Lvím zálivu i na Atlantiku plachtili párkrát v poněkud nepohodlných podmínkách jako jsou větry přes 9 Beaufortů a vysoké vlny proti silnému proudu, na našem katu nikdy nic neprasklo a až na pár drobných much, z kterých jsme se poučili se loď osvědčila velmi. Také musím říct, že jsem nikdy neměl pocit, že se v příštím okamžiku převrátíme a to byla loď poměrně lehká - 1200 kg.

17- Jak rychle jste pluli, jak dlouho vám plavba trvala? Jaké jsou podle vás možnosti lodi na které jste pluli?

Na hladké vodě, třeba na Lipně dosahoval náš kat bez námahy rychlostí přes 15 uzlů, při sjezdech z oceánských vln jsme se někdy dostali přes 20 uzlů, což je krásný trochu adrenalinový zážitek, obzvlášť když se podaří držet se vlny sto a více metrů. Na Atlantiku jsme měli nadprůměrně nepříznivé počasí jako bezvětří nebo naopak bouře od přídě, taky jsme přetrhli blistr, takže nakonec jsme z Kapverd na druhou stranu překodrcali na dvě jedenáctimetrové kosatky za 13 dní. S větším štěstím na počasí, spinakrem nebo genakrem a taky s trochu větší vůlí plout v průměru rychleji, tzn. více si hrát s plachtami při každé změně, by se podle mého názoru dalo na dané lodi přeplout Velkou louži pod deset dní.

15- Kde tato loď nyní je?

Po přeplutí jsem ji prodal profesionálnímu skiperovi na Martiniku, kde, jak mi hlásí kamarádi, pluje stále už šestým rokem.

16- V čem jsou podle tebe výhody katamaranů oproti jednotrupým lodím, které stále vidíme mnohem častěji a kde je třeba hledat jejich nevýhody?

Katamarán má řadu výhod a každý na něm upřednostňuje něco jiného, já to vidím takhle:

1.rychlost - zkuste z jednotrupky, ve které se dá žít, s vodoryskou osm metrů dostat 15-20 uzlů 2.pohodlí, prostor a soukromí - paluba jako polovina volejbalového kurtu, která se navíc nenaklání, kajuty v plovácích daleko od sebe, takže si tam můžu dělat opravdu, co chci, aniž bych rušil ostatní, v případě centrální kajuty panaromatický rozhled a pohodlné sezení pro mnoho lidí 3.snadný transport – pro nás středozemce významná výhoda, desetimetrový katamarán poskládám na vlek a vejdu se do šířky 2,55m a do celkové hmotnosti 2,5t, takže zapřáhnu za osobák a jedu bez omezení kamkoli. Průměrná desetimetrová jednotrupka bude široká přes 3 m a bude sama vážit přes 3,5 t…. 4.malý ponor – s pevnými ploutvemi bude můj ponor 80 cm, s vytahovacími ploutvemi a vyklápěcím kormidlem dokonce 40, takže si klidně najedu na pláž, zakotvím u břehu nebo v místech, kam se ostatní dostanou jen na gumáku, projedu všechny vnitrozemské vodní cesty, aniž bych musel čekat, až bude voda… 5.stabilita na suchu – za odlivu neřeším, jestli sednu nebo nesednu na dno, ale prostě sednu a nic se neděje 6.exklusivita – pokud si pořídím loď elegantního designu, budu všude vzbuzovat pozornost, protože katamaránů opravdu moc není, dá mi to pocit jisté výjimečnosti a můžu na něj balit holky:)

Nevýhody: vyšší ceny za marínu (kam ovšem vždycky nemusím), práce se smontováním (půl dne se dá obětovat), vyšší pořizovací cena (v případě amatérské nebo poloamatérské stavby to neplatí)

18- Plul jsi i na jiných katamaranech, než jsou ty z vaší dílny? Který byl podle tebe nejlepší?

Plul jsem na různých multihulkách, každá měla něco. Největší dojem ve mně zanechalo plachtění na závodních lodích. Např. v Anglii na osmimetrovém Firebirdu křižování Solentu pod genakrem po jednom plováku při 20 uzlech, nebo adrenalinové závodění v 8 Beaufortech v Hyeres na sedmimetrovém mikrokatu, anebo z úplně jiné kategorie: na Baltu stabilních 27 uzlů a po jednom plováku na téměř třicetimetrovém maxikatu, bývalém Commodore Explorer.

19- Každý má nějakou vysněnou loď na které by se chtěl projet, jaká je ta tvoje?

Klidně bych se projel kolem zeměkoule třeba na Orange 2 nebo podobném "letadle" v nějakém závodě nebo honbě za rekordem.

20- Jistě jsi nyní sledoval výkon Bruno Peyrona a posádky právě na katamaranu Orange 2. Kam až poskočí tento rekord dále? Bude to na dnešních lodích, nebo si budeme muset počkat na novou generaci vícetrupých monster?

Pořád se budou vyvíjet nové generace multihulů, které budou rychlejší, ale zlepšování rekordů už půjde mnohem pomaleji, protože to, co předvedl Peyron, je už pěknej fofr a bude se těžko překonávat. Mám velikou radost, že nejrychlejší námořní plachetnice na světě jsou právě katamarány, což dokazuje genialitu dvoutrupé konstrukce, která je jednoduchá a tím spolehlivá, zatímco jednotrupé lodě, aby se jen na dohled přiblížily rychlosti katů, musí být komplikovaná monstra, jejichž spolehlivost je problematická.